Srpen 2011

I love rock'n roll

31. srpna 2011 v 13:19 | Míša K. (Miqelka) |  Den po dnu
Po týdnu a dnu opět píšu pozitivně naladěné AHOJ.
Jednou za čas člověk musí udělat něco ulítlého, něco co k němu vůbec nesedí a já jsem si pro tento čin vybrala dnešek. No vlastně jsem chtěla, aby to za mnou bylo už minulí týden, ale kadeřnice neměla čas. Nechám se ostříhat. Jasně je to moc povyku, ale pro mě, pro člověka, kterého všichni znají jen s dlouhými vlasy je to něco velkého a jiného. Dost blbí bude jestli se to nepovede, v tom případě bych vypadla 1. září jako totální debil. Ta představa mě značně děsí -.-

Chtěla bych se omluvit za svou lennost napsat jedno slovo. Minulý týden byla úžásná vedra, aspoň jsem si užila koupání. A volejbal byl náročný, hýbat se ve 30°C je docela složité. Naštěstí jsme byli v hale, venku by mi nejspíš selhal mozek nebo srdce. Ke konci září nám začíná volejbalová sezóna, už se těším na ježdění po zápasech, každý druhý týden. It will good! :)

Už týden vím, jaký budeme mít rozvrh. Jde z něj trochu hrůza... Třikrát týdně odpoledko, ale každý čtvrtek pět hodin. Což je opravdu suprový. Nejhoršíbudou úterky, už jen kvůli tomu, že je hudebka (noty mě nebaví a nikdy bavit nebudou!), taky dějepis a fyzika v odpoledním vyučování. Bude těžké udržet soustředění :/
No a taky se od pátku učíme podle rozvrhu. Žádné pomalé rozjezdy, to není styl naší školy. Jen doufám, že ji nezruší, náš skvělý gympl.

Včera jsem byla v Brně, koupila jsem si rifle a tričko. Chtěla jsem ještě jedno triko, ve výloze se mi strašně líbilo, ale v obchodě ho neměli. To mě zamrzelo no, hold budu bez toho trička :'(
Chtěla bych napsat 1-2 články věnované filmům. jeden mám už rozepsaný. Taky bych se mohla rozepsat o dvou filmech, které mě naprosto dostaly. X-Men: První třída pro mě byl neuvěřitelný filmový zážitek, tak skvěle natočené, některé božské akční scény, nádherný jásám a tvrdím, že lepší X-meni nebyli natočení. Pak také Piráti na vlnách, úžasná hudba, postava Quentina (ten chlap má tolik charisma!) taky roztomilý Carl (v tom filmu se mi strašně líbil, ale bylo to i povahou), ten film jsem si zamilovala ♥

Tož to se loučí Miqelka, která se mometnálně psychicky chystá na radikální změnu vlasů :'D

Svítí, svítí slunce nad hlavou

22. srpna 2011 v 18:52 | Míša K. (Miqelka) |  Den po dnu
sunshine
Doufám, že to bude krátký článek. Mám toho celkem dost na práci a jsem utahaná jak malé kotě. Což mi připomíná, že bych mohla nafotit koťátko u babičky, takovou orztomilou kuličku, co spává na zádech a za všema dolízá, protože je to mazlík. Miluju ty malé nevinné tvorečky, absolutně nechápu jak kdokoliv zvládne ublížit zvířeti. Myslím si, že jsou to zlí lidi :(

Touhle dobou jsou u babičky hody a u nich na vesnici se ta tradice hodně dodržuje. Vždycky se sejde rodina a jdeme se podívat na stárky, muziku a v neposlední řadě samozřejmě kolotoče. Z kolotočů tam byla velká loď a řetízkáč (řetízkáč pro dětičky a houpačky 'lodičky' jsou tam vždy). na tohle já moc nejsem, svezla jsem se jednou na lodi a po sytém obědě to nebyl dobrý nápad. Muzika byla naprosto skvělá! Takový úžasní mladí muzikanti, jeden hezčí než druhý :))
Dneska tam hraje Sopka, hrají dobře. Hudba, která všechny pobaví, bohužel dnes smí hrát jen do 10 (noční klid). Na Sopku bych i šla, ale jak jsem psala jsem unavená. Dneska mi začalo volejbalové soustředění a je to jako každý rok makačka. Zvlášť po prázdninách, kdy jsem se skoro nepohla. Už jen vstávání v 7 je samo o sobě náročné :D Ale zítra pojedu na kole, protože chci být dřív doma a jet se koupat, voda je úžasně osvěžující. Myslím voda v Jihlavce, na koupališti jsem letos byla pouze jednou, s řekou si vystačím je fajn. Poslední týden prázdnin, tak to počasí vyšlo, musí se z něj vyždíamt maximum :)

No mohlo to být kratší. Teď si dám ledovou sprchu a musím dát do pořádku pokoj, včera jsem vyházela celou skříň protože jsem hledala jednu určitou sukni :D

Písnička tentokrát Billy Talen- Pins and Needles

Prázdninová pohodička

19. srpna 2011 v 14:44 | Míša K. (Miqelka) |  Den po dnu
Ten titulek se hodí k mému aktuálnímu stavu mysli i těla. Dělám to, co mě baví (+ nějaké domácí práce, ale to je tak trochu samozřejmost). Vstávám s úsměvem na tváři a chodím spát se stejným úsměvem. Kašlu na to, že život není fér. Ten fakt mě dost často mrzí, ale nenadělám s tím nic. Tak si užívám toho, co mám. Mám skvělou mámu, dva praštěné brášky a pár dobrých přátel. Můžu poslochat hudbu, kterou mám ráda a dělat věci, co mě baví. Nechodím oblíkaná podle nejnovějších trendů (a to se mi v obchodech některé věci opravdu hodně líbí) a sem tam mi to vážně líto. Jenže pak si vzpomenu, že na celém tom širém světě jsou na tom lidé mnohem hůř. Vždyť někteří nemají příležitost se naučit číst, to taky není fér. Je potřeba se naučit žít ve světě, který má vlastní pravidla. Ráda sním, miluju sny, ale stále si uvědomuju, že je to jen moje bujná fantazie.

Jsem ráda, že mám vlastní názory a držím sejich zuby nehty. Jsem kritik a někdy možná egocentrik (ale to občas každý ne?). Miluju ulítlé filmy a seriály. Moje momentální drogou se stala Futurama, Simpsonovi (ty už pár let...), South Park- ten je fakt boží!, Family Guy a Jak jsem poznal vaši matku. To je taková moje pravidelná dávka emocí a humoru. Děsně ráda se totiž směju a depresivní keci nesnáším (sama jimi bohužel někdy trpím :/).

Když jsem začínala psát pvní slovo, tak jsem chtěla shrnout jak si žiju. Musím konstatovat, že dobře. Vstávám tak v poledne, někdy pozdějš. Jdu ven, k vodě nebo si vezmu sluchátka. Bude mi to ve škole chybět, strašně moc. Doufám, že se máte fajn. Je fajn mít se fajn.

Ta písnička je krásná, poslouchám ji pořád dokola :D Silvestein - My Heroine

Že by se vrátilo léto?

14. srpna 2011 v 19:47 | Míša K. (Miqelka) |  Den po dnu
Přátelství je slunce, co nikdy nezapadá.
Tyhle slova mě napadla při pohledu z okna. Svítilo sluníčko a vzduch byl příjemně teplý, ale osvěžující díky vánku. Bylo to idylické ráno, asi bych to něměla nazývat ráno, když vstávám po dvanácté hodině. Teď si uvědomuju, jak horko těžko si budu zvykat na vstávání v 6 hodin, které mě čeká od září do června.

Na fotce je moje sestřenice s brýlemi, které našla u babičky. Těžko odhadnout z kterých let pocházejí, po pravdě je dosti možné, že si je koupil brácha třeba loni, jelikož on na takových ujetých věcech ujíždí. K babičce jsme jeli s bráchou, má u ní svoje našetřené peníze a chtěl si je vzít, kupuje si PlayStation 3. Babička a děda nesouhlasí, podle nich je to zbytečnost. Na druhou stranu jsou to jeho peníze. Návštěva babičky byl asi jediný dnešní výdej energie (jela jsem na kole).

Včerejšek byl fajn. Odpoledne jsme si házeli talířem (frisbee žije!). Jasně, že jsem skončila zaliskaná od hlíny, protože na poli prostě hlína je a já padala. Kolem páté jsme jeli k řece a to včera nebylo takové teplo jako dnes. Ve vodě jsme dělali blbosti a já si namohla krční páteř, brácha mi nepřišel tak těžkej, ale dneska to pociťuju dvojnásob. I přes můj bolavý krk jsem ráda, že zažívám dny jako byl ten včera.

Viděli jste The Social Network? Ten film mě dostal. Mark Zuckerberg je člověk, který prakticky charakterizuje naši dobu, jde totiž o Facebook. Mám profil na facebooku a jsem ráda, že se můžu kdykoliv spojit s lidmi, které znám. Velice mě zaujalo zákulisí vzniku tohoto giganta, doporučuji zkouknout, precizní režie, skvělá hudba a sympatičtí herci. Myslím, že na to kouknu ještě jednou...

Dneska jsem přemýšlela, že bych mohla napsat nějakou povídku či něco na kapitoly. Jenže si nejsem jistá, nemám žádnou jasnou představu a tak si to musím nechat projít hlavou a pak třeba začít. Jen spekuluju, i když...
Miqelka

Optimalizace středních škol

12. srpna 2011 v 11:53 | Míša K. (Miqelka) |  Na téma
Jsem ještě dítě, to tvrdí stát, který stanovil hranice mezi dětmi, mladistvými a dospělými. Nálepka dítě znamená, že asi nemám dostatek rozumu a moje názory nejsou brány s veškerou vážností. S tím já nic nenadělám, protože jsem přece dítě, ale svoje názory chci veřejně prezentovat a momentálně je to prostřednictvím blogu. Jsem kritická k systému České Republiky, protože naše politická sféra většinou nekoná jak by měla. Mám snahu porozumět politice, jenže jde to velice těžko.

Události posledního půl roku mě vyburcovaly k napsání tohoto textu. Nejde o objektivní názory, objektivní mají být média.

New York, Londýn, Berlín, Moskva...

11. srpna 2011 v 13:40 | Míša K. (Miqelka) |  Den po dnu
... přesně tam bych se ráda jednou podívala, ale to je normální, vždyť skoro každý chce cestovat. Už teď jsem smířena s tím, že se asi nepodívám všude kam bych chtěla a už mě to i mrzí. Celkem brzy, mělo by mě to mrzet až na smrtelné postely :]
V úterý (9.8.) jsem byla s Hráblíkem v Brně. Většinou v Brně strávím odpoledne a stejně mě cestou domů bolí hlava, ale tentokrát jsme to protáhly od půl jedenácté do šesti. Akčně jsme hledaly ulice (ach jak nesnáším Hybešovu!), aby nám pak v knihkupectví řekli, že tu knížku stejně nemají. Stejně nejlepší byla Olympie, kde si Katka koupila naprosto skvělé leopardí boty. Zkoušely jsme si oblečení a skvěle komentovaly Hello Kitty. Bohužel musím konstatovat, že Hello Kitty je na mě naštvaná, neboť jsem prohlásila, že je trapná. Skvělý den, který si ráda zopakuju, jen bysme mohli hledat třeba bazary místo knihkupectví.

Co dneska? NIC. Fakticky jedno velký nic, už se těším. Moje nic bude nic podle mého. Tak tedy zkontroluji, zda mám nabitý foťák (měl by být, aspoň doufám) a pak vyrazím ven, prostě se projít s foťákem. Je něco jako můj pes, ale nemá jméno, říkám mu 'miláčku'. Počasí je absolutně neletní, spíš mi připomíná konec září, ale já ho neovlivní tak si ho musím užít takové jaké je.

Písnička Thirty Seconds to Mars - This is war (Jared Leto je i dobrý herec)

Není realita jen dobrý optický klam?

10. srpna 2011 v 14:56 | Míša K. (Miqelka) |  Na téma
Jsem velká fanynka kultovního sci-fi Matrix. Viděla jsem všechny tři filmy několikrát, samozřejmě i Animatrix, jako správný fanoušek to nesmím opomenout. Díky Animatrixu se objasnilo hodně otázek ohledně Matrixu a navíc je to hezky udělané.

Neova hláška: 'Co je to Matrix?' se podle mého názoru skvěle hodí k tématu týdne. Záleží na tom čemu člověk věří, zda-li je zarytý realista nebo žije ve světě, kde platí pravidla sci-fi filmů a knih. Žánr science fiction nabízí jiný pohled na svět, většinou nám předkládá představu světa, který je okupovaný stroji nebo mimozemštany. Taky často probíhají mezigalaktické války, a nebo na zemi zaútočí vetřelci. Čemu věříš TY?

U vody

8. srpna 2011 v 11:55 | Míša K. (Miqelka) |  Fotografie lidé
Včerejšek měl být nenáročný a poklidný. Jo přesně tak jsem to chtěla, samozřejmě to nevyšlo, bylo to lepší a záživnější. Odpoledne jsme se s bratry vydali k řece, voda studenější oproti červenci, ale osvěžující. Taky za námi došel chlap a hledal jednu vesnici, Přítonice, pořád jme mu tvrdili, že v okruhu 30 km nic takového není, ale nevěřil nám a kráčel si dál s GPS. Prostě byl slušně mimo .))

Vzala jsem s sebou foťák, ale fotky splavu jsou nuda. I když možná sem nějakou přidám, jen pro pořádek není to splav jako velký splav. Je to maličký splav, který je šíleně zničený, tak vypadá celkem zajímavě. Fotky jsou spíš portréty mého brášky modela (Kuba), hold nebude mít moc normálních fotek z dětství.

Srpen?! Nějak nám to utíká

7. srpna 2011 v 11:44 | Míša K. (Miqelka) |  Den po dnu

Hi!
Změna k minimalismu je asi hodně zřejmá? Ani nevím, co mě to popadlo prostě jsem to chtěla udělat, tak jsem to udělala. Nějak zvlášť jsem nad tím nepřemýšlela a líbí se mi to (zatím). Je to světlé, světlo je fajn, že ano?
Ach jo, tenhle článek jsem začala psát už včera, očividně jsem to nestihla. Začla jsem o půl osmé a v osm dávali Bournův mýtus. Je to skvělý film, pokračování Agenta bez minulosti. Thriller s ruční kamerou, akcí a docela dobrou zápletkou. A třešnička na dortu, hraje tam Karel Roden. Po filmu jsem mohla v klidu pokračovat, ale další zádrhel (příjemný) byl film Z pekla. Skvělý Johnny Depp a Jack Rozparovač, do toho všeho zapletené anglické impérium, viděla jsem ho už potřetí a stále mě baví, mám ten film ráda.

Prázdniny letí strašlivou rychlostí, brala bych měsíc navíc. Chtěl ajsem mít klid a vše si uspořádat, ale kdosi nahoře řekl 'nene makat budeš'. Brácha mě slušně zapřáhl, nosila jsem cihly, vozila kolečka a hlídala bratrance a sestřenice, to je člověk pořádně unavený a těší se na svou postel, jak malé kotě. Ani se nenaděju a první týden v srpnu je ta tam a ten další už mám pěkně rozplánovaný, doufám, že aspoň polovina těch věcí vyjde. Bylo by to fajn.

Dnešek mám jasný budu se povalovat, číst si a dělat samé nenáročné uklidňující věci. Joo to bude fajnové. Pusť si tu písničku, mám ji děsně ráda a je pohodová, prostě dobrá. To by bylo tak nějak vše, tlačí mě čas (= brácha chce jít na pc). Zas o ničem, co?

Konec jedné kouzelné ságy

2. srpna 2011 v 19:35 | Míša K. (Miqelka) |  Den po dnu
Jasně, že píšu o poslendí části Harryho Pottera. Pohádky mého dětství, no já to vlastně až tak moc nežrala, ale mám ty filmy ráda (i některé knížky). Finále se povedlo, bylo velkolepé. Přesně takové jaké mělo být. Po první části ve které se nic moc neodehrálo přišla ta pravá smšť to na co jsem se těšila. Akce, emoce a dokonalá filmařina. Yates v pátém díle ukázal, že na to má a jsem celkem ráda, že mu režie zůstala i u poslední části filmu. S kamarádkou jsme filmu dodávali ze zadní řady komentáře, které musely některé diváky štvát. Hodně štvát. Před tím jsme se přejedly v KFC, tam taky vznikly tyhle dvě fotky. Takové minutky, rychlocvaky (kusovky). Pondělek byl suprový den. Od dvanácti do sedmé hodiny jsem pobíhala po Brně a stejně sem večer měla energie na rozdávání. V knihkupectví jsem si koupila krásnou knihu o umělcích. Jsou tam největší malíři od gotiky až po pop-art. Skvěle se v ní čte a jsou v ní obrázky, listovala jsem si v ní 1,5 hodiny a koukala s otevřenou pusou. Krásně dětinská radost :)

Dnešek vůbec nezaostává. Opět s jinačí kamarádkou jsme vyrazily okupovat velikánské hračkářství na konci Pohořelic.Je to tam obrovské, tolik hraček koncentrovaných na jednom místě. Atmosféra dětství, vzpomínky.... jo děsně nostalgický místo. Musela jsem přece koupit ten lítací talíř, překonáme se sousedem rekord, zatímmáme tuším 30 hodů, to se musí zlepšit! Skvěle jsme pokecaly a nasmály se. Házet si v parku lítacím talířem a smát se lidem, kteří se smáli nám, GREAT TIME. No a potom jsem šla k babičce, která byla v práci, ale děda tam měl malého bratrance tak jsem to trdlo ohlídala a procházkou se vydala domů, nakonec sice s odvozem, ale část jsem šla pěšky. Krásně užitý den a já přemýšlím, že zítra bych pro změnu zůstala doma :]
©2010-2016