Únor 2012

Nuda se žárovkou

27. února 2012 v 14:33 | Míša K. (Miqelka) |  Malba a kresba
Obyčejná, snad ani ne studijní kresba žárovky. Onoho zvláštního udělátka s nímž má věta: "Budiž světlo," význam. Kreslila jsem to včera večer při filmu, takže neproběhly žádné hluboké myšlenkové pochody. Možná tak, že chci zažít ten pocit, kdy se mi najednou rozsvítí a všechno mi bude jasné. Je to bláhové, ale i tak je to krásná představa.
žárovka je plus mínus v životní velikosti a ano je prasklá. Během jendoho dne nám praskly téměř všechny žárovky v bytě, pochybuju, že u nás straší spíš pouští příliš energie a pak to tak dopadá.

Závan modra

25. února 2012 v 21:24 | Míša K. (Miqelka) |  Malba a kresba
Tentokrát méně propracované než oko, ale dělala jsem to jen chviličku, tak 10-20 minut. Včera jsem doijela z kina a mířila jsem rovnou za bráchama na hřbitov, protože jsem s sebou měla překvapení pro bráchu na svátek (jmenuje se Matěj). Nesla jsem mu pizzu, která mi bohužel při čekání na autobus trochu vychladla, ale to už bylo celkem jedno. Tak jsem se rodinně sešli na hřbitově spořádali pizzu a vyrazili domů, no ajá si ještě musela něco nakreslit a protože tužka je nuda a barvy se mi nechtěly hledat, tak se vítězem stal pastel. Nemám tu techniku ráda, je to takové upatlané a s 12 barvama nic moc nevymyslí.

K práci. Snad to představuje ctnost, anděla, perfekcionismus a puntičkářství, sedí mi to k té kombinaci barev a němému výrazu. Anatomii netřeba řešit, když vymýšlíte "cosi" za pochodu tak to nemůže být perfektní.

Poznámka pod čarou: Po dlouhé době se dostanu k práci na plátno! Dokonce už mám návrht, který v nejbližší době překreslím na A1 - na šablonu a ve čtvrtek začnu barvama. Bude to pozitivní a pověsím si to. Hodně v přírodních barvách - vlastně jen zelená a béžová. A to je tak vše, do velkých prázndin to snad budu mít hotové - to jakože to bude mnohem dříve.


Škola, základ života

21. února 2012 v 20:16 | Míša K. (Miqelka) |  Na téma
Škola něco jako druhý domov, což je hodně silná metafora neboť se tam doma cítím opravdu jen málokdy. Měla by nás vzdělávat a udělat z nás lidi použitelné ke každodenímu životu. Dřív byla škola, natož gymnázium něco téměř posvátného. Stačí vzpomenout na staré filmy z prostředí školy (radši nebudu komentovat třicetileté herce hrající mladíky), všichni v oblecích a až nevýdaný respekt k učiteli.
Tahle idyla mi dnes přijde utopická a neuskutečnitelná, ale myslím si, že škola by nám měla dát víc než kupu vědomostí a přiznejme si, že jich využijeme opravdu minimum.
Položím si otázku: "Co tě ve škole neučili?" Jako první odpověď mě napadne slušné chování, beru jako samozřejmost pozdravit, poprosit a poděkovat. A jsem téměř za idiota, protože to některým přijde divné. Jenže tenhle základ mám z domova, nebyla to práce učitelek ve školce ani ve škole. Je samozřejmé, že to mají na starosti rodiče, ale škola by měla vzdělávat i společensky.
Mrzí mě, že ve škole mě neučí mít vlastní názor. Vždycky si ho musím prosadit sama, dnešní společnosti vyhovuje být jak banda cvičených ovcí ovlivňována médii ze všech stran.

Nechci si na školu stěžovat, jsem vděčná, že můžu mít vzdělání a problém je v tom, že patřím k minimu. Jsem vděčná, že do školy chodím zadarmo. Díky ní umím psát, číst, počítat. Ale nebylo by špatné, kdyby se semnou jednalo více jak s dospělým - dodržet slovo, povinosti,...
Škola mě nepřipravila na život, připravila mě na další studování. Tak teď si půjdu po svým a půjdu žít společně se slušným chováním, vlastníma názorama a stejným nadšením objevovat nové věci.

Óda na červenou a zelenou

16. února 2012 v 19:31 | Míša K. (Miqelka) |  Malba a kresba
Dost morbidností! Ale uznávám, že jsou fajn a dělámi radost je kreslit a ten blažený pocti mám právě proto, že většina okolí takovým zvláštním způsobem vykulí oči a zeptají se "Proč?" A člověk může s čistým svědomím odpovědět "Protože mě to napadlo."

Ovšem ono to zní povrchně a dětinsky. Doufám, že nejsem povrchní (NE přece nemůžu být!), ale dítě jsem. A za dítě se budu považovat i nadále po dovršení patnáctého roku, prostě protože mě to baví. Je skvělý být dítětem ( ano uznávám, že je k tomu potřeba fungující rodina nebo něco, co navozuje pocit dětství, naštěstí toho mám dostatek a vážím si toho).
Všude řádí sněhové kalamity, já hrdě hlásím 2°C nad nulou a ulice plné bláta - zato tu na jihu moravy máme skvělé víno a máme Pálavu a člověk si sáňkování užije - když je jednou za 5 let. V úterý jsem asi naposled v tomhle roce stoupla na brusle, nemůže za to ani tak počasí, ale spíš pád na hlavu, ve které mi ještě teď chrastí.

nakonec pár řádků k dílu. Tempery na A2. Mrzí mě, že jde poznat kvalita barev - totiž jasně červené a černé části jsou dělané jinýma (rozuměj lepšíma) barvama a zelená s tmavším odstínem červené méně kvalitníma (nic proti tesci, ale jde to poznat). Samo o sobě je to spojené s uhlépříčkama v krychly, na princip se dá přijít. Je k tomu potřeba kus papíru a tužka, slovy bych to vysvětlila těžko, ani máma to nepochopila, když sem jí to popisovala, až na výsledku to viděla.


Jednooký mezi slepými

9. února 2012 v 16:13 | Míša K. (Miqelka) |  Malba a kresba
Včera večer u Terminátora 2, ten film je geniální - no to říkám o spoustě filmů, ale terminátor je klasika.
Na hlubší význam v jednom obrázku ve skicáku nevěřím, je to jen tak - je to oddechovka od kreslení nádobí. Pracovní název byl: "Nacpu tam zelenou barvu" :D
Prázdniny nějak utíkají, ještě stihnu pár filmů a pak zas školní kolotoč. Proč? Proč? Proč?


Míša

Na ledě ^^

6. února 2012 v 18:00 | Míša K. (Miqelka) |  Fotografie ostatní
Divím se, že jsem vylezla, protože je tam celkem zima - přes den -15°C. Ale sníh tu není vůbec, tak mám aspoň jako zimní fotky tyhle - led.
Nešla jsem jen fotit, jen jsem něco cvakla ahlavně jsem bruslila. Teda pokoušela jsem se o to, ale vždy´t ot je fuk :D Pravidelně skončím s modrákem na koleni, taková tradice už. Zítr apůjdu zas, neumím to, ale půlhodinka ježdění je fajn, a když svítí sluníčko, tak je to vlastně paráda.

Na večer jsem si stáhla tři filmy... Tušila jsem velice správně, že budu prázdniny trávit u filmů. Včera jsme s bráchem zkoukli Bobule, tak dneska následuje dvojka, Tři sezóny v pekle a Tmavomodrý svět. Vzdejme čest české kinematografii a Kryštofu Hádkovi. Zítra bych si mohl udělat Tarantinovskej maraton, jen tak pro zábavu.


Jarní prázdniny, jaká to ironie

4. února 2012 v 11:39 | Míša K. (Miqelka) |  Den po dnu
Teploměr ukazuje teploty hluboko pod nulou, ale nám v pondělí začínají Jarní prázdniny. Jaro si můžu možná tak vygooglovat, protože venku panuje sibiřská zima. Je mi to celkem jedno, proč nebýt doma a nezahřívat se čajem, místo 6-8 hodin sezení ve žluté budově 20 kilometrů od domova? Žádné mínusy nevidím, problem solved .)

Vysvědčení jsme dostali už v úterý, ale já jsem ho prvně zapomněla ve škole, takže domů se dostalo až ve středu. A nebyl to nějaký chabý plán, že ho nechci ukázat doma. Projevila se moje špatná stránka - zapomínání, sklony k skleróze a uspěchanost. To vše jsou faktory, proč to dopadlo jak to dopadlo. Dostala jsem dvě čokolády (muhehe), z toho jednu jsme snědli ještě v úterý v noci u playstationu. (Chudák Barcelona pod mýma rukama prohrává, co může -.-)

Ná dnešní den mám následující plán: číst, číst, číst, koupel, film, film, film.
Pořadí možná změním, a taky si musím stáhnout nějaké filmy. Včera jsem zkoukla 2.5× Samotáře, tak to chce asi něco jinýho no :D
©2010-2016