On the road of life

7. září 2012 v 22:58 | Míša K. (Miqelka) |  Den po dnu
Na fotce je můj mladší bráška a jeho robotická ruka. Nostalgicky si zavzpomínám a zmíním, že je to ýtvor prázdninový, noční a mírně ulítlý. Robotická ruka byl jeho nápad, ale mě se líbil, tak jsem si provedení vzala na svoje triko a výsledeke je o pár řádků výš. Patlanina z alobalu, temper, lepidla a špejlí. Shválně foceno bleskem, aby se to tak hezky lesklo.
Spousta slov k fotce, která tu je, protože se mi líbí, a protože ji tu chci mít. Nyní něco serióznějšího.

Prázdniny skončily, nový školní rok začal. Tenhle fakt nelze opominout, a tak jsem si řekla, že se rozepíšu o konci loňského šk. roku, prázdninách a začátku něčeho nového.
Loňský školní výlet byl zatím ze všech nejvydařenější. Dobře jsem se bavila, vrátila jsem se unavená jak nikdy a přesto jsem ještě chtěla zůstat. Byli jsme v Jeseníkách, přesnějí v Karlově. Jeden den jsme měli i výslap na Praděd (už podruhé v životě). No potom vysvědčení. Teď si čtu ty svoje řeči, jak to nezvládám a nestíhám, ale asi jsem to zvládala a stíhala. Za kvartu jsem si odnesla vysvědčení se samýma jedničkama v obou pololetí a pravděpodobně na to budu v dobrém vzpomínat. Celou kvartu si chci co nejlepé uchovat v paměti, navšítvila jsem Jihoafrickou republiku, byla poprvé s přátely pryč na víkend na chatě, nezapomenutelný školní výlet, talentové zkoušky. Ve spoustě věcí jsem si udělala jakštakš jasno a v další spoustě jsem si udělal totální zmatek, ale nelituji toho.

Kapitola druhá: Prázdniny. Letos to byly ty vůbec nejdelší prázdniny, co mohou nastat - tento rozum jsem pochytila od děsivě ukecaného třídního. Začátkem prázdnin jsem byla v Beskydech. Nejpohodovější dovolená vůbec. Hrála jsem tam fotbal, spala pod širákem, vyšla na kopec, koupala se v potoku, stavěla hráz atd. Žádné starosti, žádné strasti, jen malé pivo na večer a skvělá houpačka.
7. července jsem díky nejlepším sousedům byla na koncertu Queenu s Adamem Lambertem. Těžko se popisuje atmosféra, plný stadion lidí, to čekání, ta dlouhá cesta (koncert byl ve Vratislavi), slzy Briana Maye, sólo Rogera s jeho synen na bicí a další okamžiky. Tohle všechno v relativní blízkosti pódia. Před koncertem byl jakýsi program s šíleným moderátorem, doteď mám živě před očima to tričko s Mickey Mousem na tom jeho břichu.
Jen pro představu. I úvod byl skvělý, velikánské logo Queen přes celou stage, která byla opravdu obrovská až děsivá.


Během prádznin jsem oprášila svoje dovednosti na Playstationu 3 a snažila se dál hrát Fifu a obča jsem i vyhrála, i když je pravda, že brácha už se to naučil, tak je teď přeborník. Další z mých prázdninových vychytávek bylo pnocování. Víceméně celé rázdniny jsem chdoila spát kolem v interválu mezi 5. a 7. hodinou ranní. V noci jsem uklízela, hrála, četla, kreslila, zkrátka všechno možné.
V srpnu jsme s kamarádkou Aničkou (nejchytřejší člověk, kterého znám), její spolužačkou a spolužaččinou sestřenicí (komplikované to vysvětlit) byly na festivalu Hrady na Veveří. Nejvíce mě bavily Monkey Business, protože to večer rozjely se skvělýma světlama a ta jejich hodinka byla v cukuletu pryč. Pobavili mě muzikanti v riflových miniskních a celkově to bylo super. A pak taky srdcový Mandrage, naživo mě baví asi více než, když si je pustím doma. Má to takovou větší šťávu. A do třetice všeho dobrého Tomáš Klus s Jirkou Kučerovským, musím je napsat oba, protože mě baví hlavně jejich vystoupení, ale písničky mám taky ráda (po dvou koncertech už je mám docela naposlouchané).
Tak stručné základní body prázdnin, hlavně ty hudební.
Poslední 4 dny prázdnin jsme byli na vodě, i když pršelo, tak voda jako taková byla skvělá. Ale ne vždy je něco pouze růžové, tohle je ten případ. Upřímně však doufám, že na vodu pojedu ještě minimálně jednou.

Začátek školního roku byl rutinní záležitost. Vždyť už je to tatáž budova popáté. Ubylo nám 5 spolužáků, pravdou je, že brečet po nich nebudu. Po pár úvodních hodinách můžu s klidem říct, že mě to nejspíš bavit nebude. Zajímávé jsou jedině základy společenských věd, výtvarka, fyzika a chemie. V Češtině se opět nic nedozvíme, protože učitel stále vykládá o Moravě a nic jiného neexistuje. Němčina je stále stejně nudná a nezáživná, angličtina je docela fajn (po 4 letech už sem tam něco rozumím). Rozvrh není ideální, ale je snesitelný. V pondělí, ve středua ve čtvrtek do tří, zbytek dní do čtvrt na dvě. Výhoda miniaturní školy - nebudete tam trčet do pěti odpoledne. Učíme se už od úterka, takže příští týden už to bude na ostro se vším všudy (ano i zkoušení ze zeměpisu).

Jsem ráda, že je pátek. Unavená asi nejsem, to už bych dávno spala. Spíše se chystám číst, protentokrát klasiku - Miláček. A potom si pravděpodobně znovu přečtu Guliverovy cesty, protože je to prostě hezké. Budu doufat, že někde seženu film Na cestě (Sur la route) a nebo si stáhnu něco, ze seznamu filmů, které chci už dlouho vidět. Mohla ybch psát dojmy z filmů, ale nezmohla bych na víc než 5,5 řádku.
Taky chci kreslit, zase si najdu nějakou jednoduchou, ale účinnou motivaci :)

Míša
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Daysy | E-mail | Web | 8. září 2012 v 9:43 | Reagovat

Parádní nápad, s tou fotkou. Takovéty výlety znám. V tu chvíli, co tam jsem nadávám, jak už nemůžu a tak, ale při tom si to zároveň skvěle užívám a pak chci zpátky. Na playstationu jsem se trochu zkdokonolovala taky. :D Donucením brášky.

2 červenovlasá | Web | 8. září 2012 v 15:30 | Reagovat

vypadá jako otevřená zlomenina, nebo něco takového, ale nápad je to parádní.

3 Zuzie | Web | 8. září 2012 v 17:13 | Reagovat

První bych Ti chtěla pochválit fotku. Já prostě obdivuju Tvoje umělecké nadání, protože na mě už nezbylo. :D
Kvartu jsem si taky docela užívala, školní výlety bývají parádní (pokud se teda neobjeví nějaký blbec/blbci) a letošní prvák bude opravdu úplně jiné kafe. Musíme to zvládnout.
Na Hradech jsem byla taky, akorát na Bouzově. A stala se nám tam taková zrada, že místo Mandrage hráli Charlie Straight. :/ Mně se zase hodně líbili Chinaski, kdysi dávno jsem je měla strašně ráda a byla jsem překvapená, kolik si toho pamatuju z textů. A Tomáš s Jirkou, samozřejmě! :D Ti jsou fakt úžasní! ... já mám Marie rád, když má moje bytí spád...
A jestli hledáš motivaci... kresli pro sebe, protože Tě to baví, a pro nás, protože nás baví dívat se na Tvoje kresby! ;)

4 Verča | E-mail | 23. listopadu 2015 v 10:47 | Reagovat

ahojky, jen pro inspiraci ... chybí Ti tu sestřička. pa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
©2010-2016